Co byste měli vědět o pohlavních chorobách - 2. díl

Máme tu další díl článku o pohlavních chorobách. Ty můžou člověku pěkně znepříjemnit život. O kterých nemocích bude v dnešním v dnešním článku řeč? Pokračujte ve čtení a dozvíte se.

Pohlavně přenosné choroby jsou onemocnění, která se šíří především pohlavním stykem. Jeden z partnerů předává bakterie nebo viry způsobující onemocnění na dalšího člověka během sexu (orální, vaginální nebo anální). Jsou to choroby, které se šíří nejobtížněji, protože aby se člověk nakazil, musí se dostat do intimní blízkosti s někým nebo nedbale používat injekční stříkačky. Proč jsou pohlavní onemocnění tak běžná? Pravděpodobně proto, že lidé nevědí, jak je léčit, předcházet jim a vyhýbat se jim. A pokud ano, nedělají to efektivně.

V předchozím článku jste se mohli dočíst o chlamýdiích, genitálním oparu, měkkém vředu, vších, které žijí v ochlupení, dále o trichomoniáze a hepatitidě B. Pokud vám předchozí článek uniknul, můžete si jej přečíst zde. Určitě vás napadají další známější pohlavní choroby, které nebyly zmíněny. Co vše o nich ale víte?

HIV a AIDS

Virus lidské imunodeficience (HIV) napadá imunitní systém a zanechává člověka mnohem zranitelnějšího vůči infekcím a nemocem. Pokud se virus ponechá neléčený, náchylnost k infekci se zvyšuje. HIV se vyskytuje ve spermatu, krvi, mateřském mléku a vaginálních a rektálních tekutinách. Virus se tedy přenáší prostřednictvím kontaktu krve s krví, pohlavním stykem, kojením, porodem, sdílením injekčních stříkaček k aplikaci drog a ve vzácných případech krevní transfúzí.

Při léčbě se množství přítomného viru v těle může snížit na nezjistitelnou úroveň. Krevní testy tedy nic nezjistí. Zároveň to znamená, že se virem nenakazí někdo další. Osoba s nedetekovatelným HIV musí pokračovat v léčbě, protože virus není vyléčen, je pouze pod kontrolou. Pokud HIV zůstane neléčený a dosáhne třetí fáze, známé jako AIDS, může to být fatální. V dnešní době moderní medicína dokazuje, že HIV nemusí snížit očekávanou délku života.

V České republice se vyskytuje 67 % nakažených lidí české národnosti a 33 % cizinci a rezidenti. Mezi nakažené patří především muži (přes 80 %). Jestliže se nakazíte a zařadíte se mezi ně, neberte to na lehkou váhu. Upozorněte na situaci všechny své sexuální partnery a zahajte léčbu. 

Lidský papilomavirus (HPV)

Lidský papilomavirus je název skupiny virů, které postihují kůži a sliznice, jako je hrdlo, děložní hrdlo, konečník a ústa. Existuje více než 100 typů HPV, z nichž asi 40 může postihnout genitální oblasti. Tyto typy se mohou také přenášet do úst a krku. Infekce HPV může vést k:

• abnormálnímu růstu buněk a změnám v děložním čípku, což významně zvyšuje riziko rakoviny děložního čípku
• genitálním bradavicím

Většina jedinců postižených HPV neprokazuje žádné příznaky a často nemají tušení, že jsou nakaženi. Mnoho lidí se nakazí během prvních 2 až 3 let pohlavní aktivity. Při sexu s infikovaným člověkem se dvě třetiny lidí nakazí během 3 měsíců. A to i přesto, že se u postiženého nevyskytují žádné symptomy. HPV se nejčastěji přenáší prostřednictvím vaginálního nebo análního sexu, orálního sexu a kontaktu pohlavních orgánů. Těhotné ženy mohou ve vzácných případech nakazit své dítě během porodu.

Vakcinace je nejlepší způsob, jak se vyhnout HPV. V České republice jsou dostupné 2 očkovací látky, které jsou určeny pro dívky a mladé ženy. Optimální věk pro očkování je ještě předtím, než dívka začne být sexuálně aktivní. Mnoho odborníků však očkování nedoporučuje, jednak kvůli nebezpečným vedlejším účinkům a také proto, že nechrání před všemi typy HPV.

Molluscum contagiosum

Molluscum contagiosum je nakažlivá infekce kůže či výjimečně sliznicových membrán, charakteristická tvorbou bradavic. Infekcí se mohou infikovat nejen lidé, ale také ostatní primáti a klokani. Infikující virus je DNA poxivirus, který se nazývá virus molluscum contagiosum (MCV). Existují čtyři typy:

• MCV-1 - nejběžnější typ
• MCV-2 - pohlavně přenosný typ
• MCV-3
• MCV-4

Virus může postihnout i malé děti, v takovém případě se však nejedná o pohlavní chorobu. Pravděpodobnost nákazy dětí je nízká (17 %). Virus se šíří přímým kontaktem, slinami nebo sdílenými částmi oděvů (včetně ručníků) a napadá jakoukoliv část těla. Symptomy zahrnují malé, kulaté hrbolky a důlky na kůži (nejčastěji na rukou a nohou, u dospělích pak na genitáliích, spodní části břicha, bedrech, vnitřní straně stehen). Pokud se ponechají bez ošetření, hrbolky obvykle zmizí, ale to může trvat až 2 roky. Lékař je může odstranit chemikáliemi, elektrickým proudem nebo zmrazením. Inkubační doba může trvat od jednoho týdne do šesti měsíců.

Svrab

Svrab je další nakažlivé onemocnění kůže způsobené Sarcoptes scabiei, malým roztočem. Ti se vrývají do kůže, kde nakládají vajíčka. U nakaženého člověka se rozvine kožní vyrážka, doprovázená intenzivním svěděním. Lidé často neví o svém onemocnění několik týdnů po počáteční infekci, což znamená, že se zamoření rychle šíří.

Příčina svrabu není známa, ačkoli někteří věří, že špatné životní podmínky a nedostatek osobní hygieny jsou spojeny s tímto onemocněním. Neexistují o tom však žádné vědecké důkazy. Svrab se nejčastěji přenáší prostřednictvím blízkého kontaktu těla, například dlouhého držení rukou nebo sexuálního styku. Objetí nebo potřesení rukou s nakaženou osobou k přenosu pravděpodobně nepovede.

Svrabový roztoč nedokáže skákat ani létat. Může však přežít 1 až 2 dny po opuštění lidského těla. To znamená, že sdílení oblečení nebo postele s nakaženým člověkem zvyšuje riziko infekce. Nicměné nejčastější formou přenosu je dlouhodobý fyzický kontakt, ke kterému dochází právě během pohlavním styku.

Příznaky svrabu se mohou vyskytnout několik týdnů po počátečním přenosu a mohou zahrnovat:

• kožní vyrážku - roztoč zanechává malé červené skvrny, známé jako známky hnízd. Vypadají jako malé kousnutí hmyzem a někteří lidé si mohou myslet, že se jedná o ekzém. Známky se obvykle vyskytují jako malá linie nejméně čtyř malých skvrn v oblasti loktů, zápěstí a mezi prsty na rukou i na nohou. U žen se vyrážka nachází okolo bradavek a u mužů v blízkosti genitálií.
• intenzivní svědění, které se zhoršuje v noci nebo po teplé sprše
• boláky - po rozškrábání vyrážky se oblast zanítí a vzniknou boláky

Méně často se vyrážka může objevit na hýždích, kotnících, podpaží, pohlavních orgánech, slabinách, pokožce hlavy, krku, tvářích, hlavě, ramenech, pasu, chodidlech, dolních končetinách a kolenech.

Syfilis

Syfilis je výsledkem bakterie Treponema pallidum, která se přenáší pohlavním stykem. U nakažené osoby se vyskytuje syfilistická léze. Těhotné ženy ženy mohou nakazit svého potomka, což může vést k narození mrtvého plodu nebo závažným vrozeným vadám.

Inkubační doba syfilisu je mezi 9 a 90 dny po počáteční infekci před tím, než se objeví příznaky onemocnění s průměrnou inkubační dobou 21 dnů. Každá fáze syfilisu má charakteristické znaky a symptomy. Někteří nakažení lidé nevykazují žádné příznaky, zatímco jiní mohou vykazovat mírnější prezentace.

I když se příznaky u některých lidí vyléčí, bakterie je i nadále v těle a může později způsobit vážné zdravotní problémy.

Kapavka

Tato pohlavně přenosná bakteriální infekce obvykle napadá sliznice. Bakterie, která je vysoce nákažlivá, se vyskytuje v teplejších a vlhčích dutinách těla. Většina nakažených žen nevykazuje žádné známky nebo příznaky. Když zůstane kapavka neléčená, může se u žen objevit zánětlivé onemocnění pánve. U mužů dochází k zánětu prostaty, močové trubice nebo nadvarlete.

Onemocnění je způsobeno bakterií Neisseria gonorrhoeae, která může přežít v pochvě, penisu, ústech, konečníku nebo očích a přenáší se během sexuálního styku. Jakmile člověk dostane kapavku, riskuje šíření bakterií do jiných částí těla. I nevinné promnutí oka může šířit infekci a prodloužit dobu léčby. I kapavku lze přenést během porodu na dítě.

Příznaky kapavky mohou nastat mezi 2 až 10 dny po počáteční infekci, v některých případech to může trvat 30 dní. Někteří lidé mají velmi mírné příznaky, což může vést k mylnému označení za jinou nemoc, jako je například kvasinková infekce.

U mužů se mohou vyskytnout následující příznaky:

• pálení během močení
• bolesti varlat nebo otok
• zelený, bílý nebo žlutý výtok z penisu

U žen je méně pravděpodobně, že se projeví příznaky. Pokud se ale objeví, jedná se především o:

• špinění po pohlavním styku
• otok vulvy nebo vulvitidy (zánět vulvy)
• nepravidelné krvácení mezi periodami
• růžové oko nebo konjunktivitida (zánět spojivek)
• bolest v pánevní oblasti
• pálení nebo bolesti během močení

Pokud se infikuje konečník, může nakažený člověk prožívat anální svědění, bolestivé střevní pohyby a někdy i výtok. Dojde-li k přenosu pomocí orálního sexu, má to za následek pálení v krku a opuchlé žlázy.

Prevence

Pohlavní styk s kondomem je nejbezpečnějším způsobem, jak zabránit šíření pohlavních chorob. Při použití latexového kondomu se vyhněte olejovému lubrikantu. Nebariérové formy antikoncepce, jako jsou orální antikoncepce nebo intrauterinní pomůcky, nedělají nic na ochranu lidí před sexuálně přenosnými infekcemi.

Dalšími možnostmi prevence jsou abstinence, pravidelné testování, očkování a sex pouze s jedním partnerem.

Při seznamování na sex seznamce byste měli být obezřetní a vždy se ptát na zdravotní stav svého potenciálního sex partnera.

[rox]