Zbavte se mylných představ o sexuálním životě postižených lidí

Lidé se zdravotním postižením, kterých je podle odhadů na celém světě jedna miliarda, často čelí dalším překážkám, pokud jde o sexuální vztahy a vytváření zdravých konsensuálních praktik.

Mezi sexuální bariéry postižených lidí patří desexualizace (předpoklad, že postižení lidé nejsou sexuálně aktivní) a infantilizace (postižení lidé jsou považováni za děti).

Existuje spousta mylných představ o zdravotním postižení a sexu a ty spolu s ableistickým zacházením obecně mohou narušit sebevědomí a zvýšit problém v komunitách zdravotně postižených. A co že vlastně znamená slovo ableistický? Ableismus je pojem označující diskriminaci na základě tělesného, mentálního, smyslového nebo jakéhokoliv jiného postižení.

Nejenže tyto představy poškozují způsob, jakým jsou lidé se zdravotním postižením vnímáni, ale mohou být také hrozbou pro jejich bezpečnost.

Nebezpečí zneužívání handicapovaných

Ableistické názory a překážky v oblasti souhlasu a sexuální výchovy vedou k větší diskriminaci a vyšší míře sexuálních útoků mezi osobami se zdravotním postižením. Podle údajů britského Úřadu pro národní statistiku (ONS) se sexuální násilí na ženách se zdravotním postižením v Anglii a Walesu za posledních šest let více než zdvojnásobilo. Podle souboru údajů ONS Disability and Crime (Zdravotní postižení a kriminalita), který byl zveřejněn v únoru 2022, měly ženy se zdravotním postižením téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zažijí sexuální útok (5,7 %), než ženy bez zdravotního postižení (3 %).

"Během jednoho rande mi osoba, se kterou jsem byla, řekla, že mě bude snazší sexuálně napadnout, protože se kvůli svému pohybovému vybavení nemohu rychle dostat pryč," říká 33letá Sarah Szymczak pro Metro.co.uk. To je velmi znepokojující. Ale není to jen o nebezpečí z napadnutí, zdravotně postižené lidi trápí další věci.

Jaká je sexuální realita zdravotně postižených lidí?

"Zdravotně postižení lidé mají sex. Sami se dotýkáme. Díváme se na porno. Točíme porno. Nosíme sexy spodní prádlo. Posíláme si nahé fotky. Píšeme si sex zprávy. Předstírání, že se to neděje, popírá naši zkušenost a ubližuje nám tím, že nás zbavuje části naší existence. Označování těchto činností jako zvrácených nebo špatných, protože můžeme vypadat nebo pracovat jinak, nás zraňuje," dodává.

Sarah, která se na částečný úvazek věnuje šperkařství, výrobě výstředních hraček a psaní, má chronický únavový syndrom, ADHD a poruchu autistického spektra (PAS). Zažívá obrovské množství ableismu, zejména pokud jde o intimitu a sexuální život.

"Lidé mi říkali, že být hypermobilní a vykloubit si klouby při sexu by bylo neuvěřitelně sexy," říká. "Stalo se mi, že se mě lidé ptali, jak mám sex a jestli 'jen ležím' kvůli mému nedostatku energie. Nejhorší je ale to, když lidé vůbec neberou v potaz, že bych mohla mít sex kvůli svému postižení, a vypadají překvapeně a skoro až trochu vyděšeně, když o tom mluvím. Už se rozhodli, že některé mé části života nefungují nebo neexistují, a to jen proto, že je jim nepříjemná představa, že někdo, kdo není jako oni, má sex."

Sex a postižení se vzájemně nevylučují, vysvětluje Sarah, která je aktivní členkou kink komunity: "Během kink akcí se mi několikrát stalo, že se do konverzace zapojil cizí člověk, který mi řekl, že si myslel, že když je někdo na vozíku, tak už tyhle části těla nefungují, nebo že nikdy nepřemýšlel o tom, že by lidé s postižením měli sex," říká. "Pak mě požádají, abych jim vysvětlila, jak mají postižení lidé sex, jako bychom byli nějaký monolit. Existuje spousta neznalosti o tělech postižených a je třeba se jí věnovat."

Ableismus nemusí vždy zahrnovat odvážná prohlášení nebo vyloučení. Může být i nenápadný a zákeřný.

"Protože je tak zakořeněný v samotné společnosti, ve které žijeme, lidé ani nepřemýšlejí o tom, proč mají takové názory," říká Sarah. Někteří lidé věří, že lidé s postižením nejsou schopni upravovat své tělo, včetně sexuálního života s ním. "Lidé s postižením byli po generace infantilizováni a přijetí naší sexuality boří představu, že jsme děti. To je důvod, proč tolik zdravých lidí považuje představu, že máme sex, za zvrácenou."

Sarah si myslí, že nejlepším způsobem, jak nechat ableistické představy v minulosti, je stále se zviditelňovat v médiích. "Chci vidět sexy lidi s postižením ve filmech, reklamách a na přehlídkových molech. Musíme být hlasití a hrdí, vyprávět své příběhy a prosazovat větší financování služeb pro sexuální zdraví osob se zdravotním postižením."

Ve škole se o postižení nemluvilo v hodinách sexuální výchovy, natož v žádném dalším z předmětů. "Myslím, že nedokážu dostatečně zdůraznit, jak důležité je zajistit, aby sexuální výchova, kterou vyučujeme, byla inkluzivní, aby byly zahrnuty různé zkušenosti," vysvětluje. "Jak pro dospívající, tak pro dospělé je sexuální výchova, která zahrnuje naše zkušenosti, zásadní, protože nám pomáhá poznat naše tělo, destigmatizovat postižení a dát ohroženým lidem nástroje, které jim pomohou udržet se v bezpečí."

Životní partner se zdravotním postižením

"Mnoho lidí vnímá postižení jako tragédii nebo rozsudek smrti," říká youtuber Winston Ben Clements. "Pro lidi je velmi těžké si představit, že můžete být postižený a mít zdravý, šťastný rodinný vztah a zdravý intimní vztah."

Čtyřiatřicetiletý Winston a jeho třiadvacetiletá manželka Mayfair Clementsovi jsou pár se zdravotním postižením, který v roce 2020 založil svůj kanál na YouTube "The Clements". Pár má na svém rodinném účtu na youtube 165 tisíc odběratelů. Zveřejňují videa, vlogy a otázky a odpovědi o jejich životě, diskutují o manželství, rodičovství a sexu. Winston, motivační řečník, se narodil s osteogenesis imperfecta, onemocněním kostry, které způsobuje, že jeho kosti jsou velmi křehké. Utrpěl více než 200 zlomenin a k pohybu používá invalidní vozík. V roce 2018 se seznámil s Mayfair, životní koučkou, a v srpnu 2020 se vzali. V lednu 2022 pár přivítal své první dítě, Malaiku.

"Dostáváme občas pár negativních zpráv od lidí, kteří nám obvykle naznačují, že jsme spolu z finančních důvodů, nebo se ptají, proč by zdravý člověk vůbec vstupoval do vztahu s postiženým, který nemůže mít sex ani děti (což jsou samozřejmě nesprávné domněnky)," vysvětluje Winston. "Pokud jde o postižení, skoro jako by to lidem dávalo povolení klást otázky, které by nikdy nikomu jinému nepoložili. Zamyslete se nad tím, zda byste stejné otázky kladli i jiným párům."

Od chvíle, kdy spolu začali chodit, lidé zpochybňují záměr Mayfair ve vztahu.

"Lidé mě nazývají zlatokopkou," říká. "Ale já si myslím, že tyto mylné představy a myšlení o lidech s postižením pramení z toho, že být postižený znamená být méněcenný. Takže předpokládají, že pokud je nepostižený člověk ve vztahu s někým, kdo je postižený, musí to být z jiného důvodu. Předpokládají, že nejsme normální pár, jako všichni ostatní."

"Sex je možný a je pro nás velmi příjemný," říká Winston, nicméně manželé si také dávají pozor na to, jaké detaily sdílejí online, a Winston nabádá lidi, aby se zastavili a přemýšleli o dotěrných otázkách, které jim někteří kladou. "Jsme skuteční lidé, kteří se musí potýkat s těmito ableistickými otázkami a domněnkami. Zeptejte se sami sebe, zda byste se na tyto otázky zeptali svého bratra nebo sestry. Jak byste se cítili, kdyby se vás cizí člověk ptal na intimní otázky týkající se vašeho sexuálního života?" ptá se Winston.

"Dávejte si pozor na to, kdy vaše zvědavost sklouzává k ableismu," varuje Mayfair. "Pokud se postižená osoba kvůli vaší otázce cítí trapně nebo nepříjemně, pak je to ableismus. Zvědavost by neměla nikoho nutit cítit se nepříjemně."

Co je třeba změnit, aby měli postižení lidé spokojený sexuální život?

"V rámci sexuální výchovy potřebujeme jak inkluzi, tak rovnost, abychom zajistili, že každý bude mít přístup k informacím a zdrojům," říká Ness Cooper, klinická sexuoložka a vyškolená sexuální pedagožka pro mládež.

"Pokud jde o postižení, může být ve třídě mnoho dětí, kteří mohou mít skryté nebo viditelné postižení, a je důležité zajistit, aby byli zahrnuti. Je to proto, že pravděpodobně zažijí během svého života různorodá sexuální nebo vztahová setkání, otázky a zkušenosti, stejně jako kdokoli jiný," doplňuje Cooper.

Zásadní je také sexuální výchova zahrnující osoby se zdravotním postižením. Isabelle Uren, odbornice na sex ze společnosti Bedbible, říká, že je nutné, aby lidé s postižením a jejich sexuální partneři získali informace, které potřebují k bezpečnému a spokojenému sexuálnímu životu. "Je to také nedílná součást normalizace postižení a sexu a odbourávání mýtů a stigmat, která je obklopují," dodává.

"Sexuální výchova zaměřená na osoby se zdravotním postižením umožňuje lidem s postižením přístup k důležitým informacím, včetně informací o souhlasu. Vzhledem k vyššímu počtu sexuálních útoků na osoby se zdravotním postižením je to ještě důležitější. Lidem se zdravotním postižením také poskytuje bezpečný prostor pro zkoumání jejich sexuality a objevování způsobů, jak si užívat sexuální potěšení."

Isabelle vysvětluje, že sexuální výchova zahrnující osoby se zdravotním postižením může být přínosem i pro lidi bez postižení. Pomůže jim to odbourat předsudky a naučit se, jak přizpůsobit sex potřebám potenciálního partnera s postižením. Jedním z velkých problémů, který stojí v pozadí mnoha předsudků o sexu a postižení, je tendence zaměřovat se více na postižení člověka než na něj jako jednotlivce. "Někteří lidé se cítí oprávněni klást lidem s postižením velmi intimní otázky o jejich sexuálním životě - něco, co by se neodvážili položit člověku bez postižení," říká Isabelle.

"Lidé se také snaží všechny osoby se zdravotním postižením zařadit do jedné skupiny. Infantilizace lidí s postižením, jejich vnímání jako obětí nebo přesvědčení, že nejsou schopni sexuální autonomie, vylučuje lidi s postižením z toho, aby byli vnímáni jako potenciální partneři. V sexuálním kontextu chybí zastoupení osob se zdravotním postižením. Například v pornoprůmyslu jsou lidé s postižením často fetišizováni, místo aby byla ukázána realita."

Isabelle vysvětluje, že další omezující myšlenkou, která vychází z ableismu i heteronormativity, je představa, že "sex rovná se penetrace". Tato omezující definice sexu přehlíží mnoho jiných příjemných způsobů sexu, které mohou být pro lidi s postižením přístupnější. Mnoho názorů společnosti na postižení vychází z předpojatých představ založených na ableismu.

"Jednou z rozšířených mylných představ je, že lidé s postižením jsou asexuální a nemají sexuální touhy, což není pravda," upozorňuje Isabelle. "Stejně jako lidé bez postižení, i lidé s postižením mohou být kdekoli na spektru sexuality a genderových projevů. Dalším názorem je, že lidé s postižením jsou nežádoucí jako milostní nebo sexuální partneři. Opět se jedná o diskriminační předpoklad založený na neznalosti."

Podle Ness je také důležité vzdělávat o asexualitě. "Pokud se jednotlivci dozvědí, co je asexualita, může jim to pomoci pochopit rozdíl mezi těmi, kteří se rozhodli z různých důvodů nemít sex, a těmi, kteří se z různých důvodů snaží mít sex. Asexualita je sexuální identita, a ne něco, co vzniká v důsledku postižení.

Zbavme se stigmatu, vyhněme se ableismu

Ness vysvětluje, že stigma může ztížit uspokojivý sexuální život, protože jedinci mohou mít problém hovořit o svých potřebách a přáních. Stigma může také ztěžovat jednotlivcům oznamování zkušeností se zneužíváním. "Pokud snížíme stigma, můžeme doufat, že zvýšíme povědomí a opatření v oblasti prevence a podpory v případech zneužití a znásilnění," říká.

Podle Isabelle je zbavení se těchto škodlivých stigmat také nezbytné pro to, aby lidé s postižením získali autonomii nad svým sexuálním životem a sexuálním zdravím. "Přesahující základy sexuální bezpečnosti pomohou lidem s postižením naučit se mít uspokojivý sólový i partnerský sex způsobem, který jim vyhovuje," vysvětluje.

"Sexuální potěšení přináší mnoho fyzických a psychických výhod, včetně budování lepšího vztahu k vlastnímu tělu a úlevy od bolesti. Zdravotně postiženým lidem by tyto výhody neměly být upírány. Nemluvě o tom, že kromě výhod přímo souvisejících se sexem může odbourání těchto stigmat pomoci vytvořit inkluzivnější a méně inkludovanou společnost obecně."

Na naši erotickou seznamku se mohou zaregistrovat úplně všichni bez rozdílu pohlaví či zdravotního postižení.

[Lil]