Ve službách Paní

Stačí odpovědět na inzerát...

Na toto setkání jsem čekal celé dlouhé měsíce. Měla se stát mojí paní, co mi bude poroučet, trestat mě, týrat… Sám nevím a nemám ani tolik fantazie, abych si dokázal představit, co si na mě vymyslí. Stačí k tomu odpověď na inzerát.

Zazvonil jsem u ní, netuše,co mě v první chvíli čeká. Nikdy jsem ještě neokusil nadvládu dominantní ženy. Přišla mi otevřít žena okolo 30 let, oblečená v dlouhém triku a bílých elastických teplákách. Měla černé havraní vlasy nakrátko ostříhané a hezký obličej. Byla o něco vyšší, než já a plnější postavy. Prohlížela si mne hnědýma očima. „Kde seš ty hajzle, myslíš, že na Tebe budu čekat? Pojď dál a popros mě o práci!!!“ vykřikla na mě náhle. Ani jsem netušil, v kolik jsem měl přijít, takže jsem nevěděl, proč jde na mě hned tak prudce. Byl jsem ale zticha, vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře.

„Paní, přijměte mne prosím do svých služeb.“ Řekl jsem to potichu a čekal na její odpověď. Znovu se rozzuřila: „Takhle se žádá o práci?! Koukej si kleknout a zopakuj si to!!!“ Byl jsem z toho vedle, nikdy na mne žádná žena takhle neječela. Udělal jsem to však a opakoval svojí prosbu.Čekal jsem, co bude dál. Prohlížela si mne shora, bylo vidět, že jí dělá dobře, když jí na slovo poslouchám. Potom mě obešla a prohlížela si mne zezadu. Otočil jsem za ní hlavu… „Čum dopředu!“ zařvala ne mně a já automaticky poslechl. Pak zvedla nohu na moje rameno a přitlačila mě zezadu k zemi. „Takže milánku, jestli chceš u mne sloužit, musím si tě nejdřív prohlédnout. Běž do obýváku a svlíkni se. A dělej!!“

Udělal jsem co chtěla. Přešel jsem do obýváku a svlékl se. Věci jsem ledabyle pohodil přes křeslo a jen ve slipech čekal na její příchod. Když po chvíli přišla, nedívala se na mne, ale na hromadu mých věcí. „Nestrpím tady takovej bordel, slož si to!!“ Musel jsem udělat, co chtěla, a složit si věci do úhledné hromádky. Jenomže její ponižování nebralo konce… „No ty jsi asi čůrák, sráči, na Tvoje zasraný spodní prádlo nejsem ani trochu zvědavá. Sundej si ty slipy, nebo tě vyhodim!!!“ Styděl jsem se ale poslechl jsem jí. Stál jsem před ní teď už úplně nahej. Znova mě začala obcházet a když se postavila přede mne, dívala se mi přímo do rozkroku. Začala se škodolibě řechtat, už jsem myslel, že se sbalím a uteču od ní. Bál jsem se, co bude dál... Přestala se smát a zařvala: „Tak ty si myslíš, že tě s tímhle camfourkem vezmu do služby, nebo co? Koukej s ním něco udělat!“ Nechápavě jsem na ni zíral. „Co čumíš, popadni ho do ruky a nahoň si ho!! Já to za tebe kurva dělat nebudu!!“

Sedla si do křesla, jednu nohu spustila na zem, a druhou přehodila přes opěradlo tak, že přede mnou seděla s doširoka roztaženýma nohama. Její bílé elasťáky se jí i přes prosvítající bílé kalhotky zařezávaly do rozkroku. Civěl jsem na ní a úplně zapomněl na její rozkazy. „Dělej ty hajzle, ať už je tvrdej!!“ popohnala mne. Nečekal jsem už na nic, sevřel jsem ho v ruce a dlouhými pohyby si ho začal honit. Dělal jsem to rychle,ať už to mám za sebou. To že jí při tom koukám přímo mezi roztažené nohy jí nevadilo. „To stačí“ přerušila mě, když už viděla, že mi stojí. „Dej ty ruce pryč, ať na něj vidím“ přikázala mi a já pustil můj ztopořený penis z ruky. Prohlídla si ho a povídá: „Tak to by šlo. Přestaň mi už čumět na kundu a oblíkni se!“, zvýšila zase hlas. Nemohl jsem opravdu odtrhnout oči od její veliké, baculaté svatyně, s hlubokým zářezem uprostřed „Dojdi mi udělat kafe a pak si promluvíme“. Dával jsem si záležet a udělal jsem to co nejrychleji. Postavil jsem ho před ní a čekal ve stoje na další příkazy. „Tak je to správně“ pochválila mne poprvé a přikázala mi, ať si sednu proti ní. Cítil jsem jisté uspokojení. Chtěla vědět úplně všechno, o práci, o životě… Pak mi vysvětlila její podmínky. Když budu u ní, budu se zdržovat stále v její blízkosti a budu plni každé její přání, každý její rozkaz. Souhlasil jsem, i když jsem nevěděl, jak daleko až její rozkazy zajdou...

Ukončila pak náš rozhovor: „Půjdu teď do ložnice a vyhoním si kundu. To Tvoje mrskání mě vyrajcovalo. Dovolím ti poslouchat za dveřma“ poté vstala a odešla. Zůstal jsem stát jako opařený, nevěřil jsem vlastním uším. Za chvíli se ale z ložnice ozvaly hlasité steny. Nejraději bych tam vtrhnul, abych viděl, jak si to dělá, ale neodvážil jsem se. Vím, že by mne vyhodila. Znovu jsem se zaposlouchal… A pak to nevydržel, vytáhl z kalhot ocas a při poslechu hlasitého hekání si ho začal honit. Zavřel jsem oči a představoval si její našpulenou píču. Opravdu byla jako veliká buchta, přes elastické tepláky to vypadalo, jako by měla pod kalhotkama ještě vložku… Hekala a sténala pořád rychleji, tak jako já zrychloval tempo sebeukájení. A pak to přišlo… Řvala jako pominutá, sprostě nadávala… Poznal jsem, že se právě udělala. I já jsem zrychli, dokud jsem se slastně nevystříkal do dlaně. Věděl jsem, že může kdykoliv přijít, proto jsem spěchal do koupelny. Jenomže byla rychlejší. „Pojď sem, a dělej!“ křičela na mě z ložnice. Nevěděl jsem, co mám dělat, jenomže když to zopakovala ještě jednou, nezbylo mi, než vejít. Tak jak jsem byl přede dvěřma, ocas venku a plný dlaně semene jsem otevřel dveře a vstoupil. Ležela v posteli přikrytá lehkou dekou a prohlížela si mne. „No to jsem si mohla myslet. Dovolil ti snad někdo, aby sis ho tam honil?!!“ „Nedovolil paní“ odpověděl jsem. „Odpusť…" „Drž hubu. To bylo naposledy. Příště tě vyhodím a ještě tě seřežu!!“ V hlase už ale bylo slyšet, že se uklidňuje. Ještě jednou jsem poprosil, aby mi odpustila. „Dobře, odpouštím“, konečně mi přikývla. „Odnes to a vyper“ přikázala mi a ukázala k posteli, kde ležely její kalhotky a elasťáky. „Ano paní“, rychle jsem je sebral a zmizel jí z očí. V koupelně jsem se umyl a začal s praním. Kalhotky byly úplně mokré. Roztáhl jsem je, abych se podíval. Opravdu…v místech její puliny byl velký mokrý flek. „Bože“ vzdychl jsem pro sebe, protože čůrák v mých kalhotech začal zase tvrdnout. Hodil jsem vše do umyvadla a vše vypral.

No… Ten den jsem musel ještě umýt nádobí a převléknout ložní prádlo. Ona seděla u televize v lehkých domácích šatech a malovala si nehty. Když jsem vše udělal, propustila mne. Ačkoliv se to může zdát zvláštní, pocit uspokojení mě neopustil ještě několik dní. Nemohl jsem odolat a brzy ji navštívil znovu...

Ať už jste z Českých Budějovic, Ústí nad Labem nebo Karlových Varů, zkuste někdy odpovědět na inzerát, možná vás překvapí...