Nemravná žačka

"A teď upřímně, kolik už jsi jich přefiknul?" Seděl jsem s mým kamarádem z vysoké u skleničky piva. Čas od času, když nám to pracovní povinnosti umožňovaly, jsme si skočili na pár lahváčů a taky jsme si vyměňovali své zkušenosti ze školního prostředí. Jmenoval se Mirek a stejně jako já, i on byl začínající kantor.

Na jeho otázku jsem docela dlouhou dobu odpovídal, že ani jednu. A byl jsem na to hrdý. Vůbec jsem se za to nestyděl. Vždycky mě tak napadlo, proč si každý myslí, že mladí učitelé musejí spát se svými studentkami? Jasně, jen mi záviděl. Zatímco já jsem si sehnal místo učitele v jednom nástavbovém studiu, on skejsnul v zapadlém učilišti, kde jste o holku nezavadili, jak byl rok dlouhý.

Já jsem si v tomto směru stěžovat nemohl. Jedenatřicet žáků, z toho dvacettři dívek a osm chlapců. Všechno to byli lidi kolem devatenácti a dvaceti let, takže nějaké morální excesy jsem řešil opravdu jen ojediněle. Narozdíl od kolegy Mirka, který se s prodejci lehkých drog, záškoláky a aktéry šikany setkával dnes a denně. Co vám budu vyprávět, jasně, že ty mladý holky po mě prostě letěly. Byl jsem nejmladší a taky nejhezčí z celého učitelského sboru. Ano, dělalo mi to dobře, když mě ty mladý školačky provokovaly. Pochopitelně jsem si čas od času jen tak "nezávazně" zaflirtoval, ale věděl jsem, kde jsou hranice, které bych jako učitel neměl nikdy překročit. Tak jako tak z toho nekoukalo stejně nic dobrého, takže od školaček ruce pryč!

Alespoň tak nějak to fungovalo první rok v mém novém zaměstnání. Potom přišly letní prázdniny a já se na jejich konci rozešel se svoji tehdejší známostí. Shodou okolností taky učitelkou, ale v mateřské školce. Nebylo to zrovna moc v dobrém a taky bych tu nerad rozebíral, co bylo příčinou našeho rozchodu. O tom jsem totiž mluvit nechtěl. Čili můžu říct, že poslední měsíc volna stál za velký kulový. Nastupoval jsem tedy už jako chlapec s otevřenými možnostmi. V žádném případě jsem ale neměl v úmyslu porušit svůj kodex chování vůdči studentkám. I když musím přiznat, že tu bylo několik kusů, které by za ten hřích stály. Stejně jsem měl na podobný věci málo času. Zapálil jsem se do toho učitelování natolik, že jsem byl večer rád, že hodím nohy na gauč.

Dokonce se ke mě doneslo, jak už to tak bývá, že se ze mě stal pěknej zmrdík. Vzkaz od druhého ročníku nástavbového studia. Na chodbě druhého patra totiž vysela schránka stížností a přání, kam mohl kdokoliv a pochopitelně anonymně napsat, co měl na srdci. Vlastně si tím nepřímo žáci vyřizovali své mindráky s učiteli. K ničemu jinému to nebylo. Ale to je jedno. Měl jsem těhlě sráčů taky plné zuby. Takže to bylo 1:1. Občas jsem je existenčně nesnášel. Lezli mi krkem. Byl jsem jen o něco málo starší než oni, čili dávali mi to docela najevo. A já je za to trestal různýma písemkama a tak podobně. Částečně to byla moje vina. Přiznávám. Léčil jsem si na nich svoji bolest z mého rozchodu.

Sakra já potřeboval holku. Potřeboval jsem se s někým mazlit. Milovat se, svěřovat se. Toulat se s ní dlouho do noci venku. Ležet na rozkvetlé louce. Prostě jsem potřeboval nějaký protějšek. Jmenovala se Šárka Braunová. Seděla ve třetí lavici u okna a zasněně na mě hleděla. Byla to vysoká rusovláska. Měla plné rty, ostré rysy a její oči byly chladně modré, obrýlené. V žádném případě ji to neubíralo na kráse. Naopak. Nedokázal bych si ji bez nich představit. Já tu byl na privátu a ona na intru. Docela pravidelně jsme se potkávali v místním nočním klubu. Totiž, jsou dva druhy studentek. Jedny se vás pokouší svést jen proto, aby byly zajímavé. Nebo aby si zajistily vstupenku k maturitě. Pak jsou tu ty, kterým se líbíte, ale nic s tím nedělají. Tereza patřila do té druhé skupiny. Jednoduše na ní poznáte, že jste její typ, ale jste také učitel a tudíž, ruce od vás pryč. Tohle je rozdíl mezi slušnou a neslušnou holkou. Zpočátku jsme se ze slušnosti pozdravili. Příště jsme prohodili pár slov. Za měsíc jsme si spolu zatančili a nakonec jsme se spolu vyspali. Nebudu se tady rozepisovat kdy? A jak? Protože tolik času nemám. Můžu vám jen říct, že poprvé jsem si Šárku vzal pod sochou Jana Švermi, jenž na nás hleděl kamenným obličejem třímajíc v ruce samopal. Oba dva jsme byli pochopitelně úplně namol.

Pak následovalo několik týdnu strachu a nejistoty. Kdy se Tereza svěří kamarádkám? To by znamenalo mezinárodní skandál, můj vyhazov ze školy a pochopitelně by se o tom slečna ředitelka zmínila v mém odborném posudku. Ale Šárka si to nechala pro sebe a já zjistil, že to není žádná zasraná zlatokopka. A takhle začal můj školní románek se Šárkou. Víte, já vlastně ani dodneška nevím, jestli jsme spolu vůbec chodili? Scénář byl vždy stejný. Scházeli jsme se potají. Museli jsme mít neustále oči na šťopkách. Nikdo se to nesměl dozvědět. A právě tohle všechno na tom bylo to nejlepší. Pro tenhle pocit, že nás může kdokoliv a kdykoliv přistihnout, to za to stálo. Tohle bylo to zakázané ovoce. Něco, co jsme si rozhodně nemohli dovolit. Byla to hotová extáze a neskutečný afrodiziakum. Veřejně jsme se vídali jen na školní půdě. Jinak ani omylem. Už tak to bylo dost riskantní. Milovali jsme se všude, kde to jen šlo. V kabinetě, v učebnách, po chodbách… Prostě pokřtili jsme spolu snad každou místnost, každičké zákoutí, které škola mohla nabídnout. Někdy jsme stihli všechno, jindy jsme si museli vystačit jen s orálním sexem. Šoustali jsme něžně, ale i tvrdě a živočišně jako divá zvěř.

Asi byste rádi věděli, co se pro nás změnilo? No já měl příležitostnou milenku a Šárka si zlepšila prospěch. Něco za něco. Rozhodně jsme to ale nedělali kvůli těmhle věcem. To byl jen takový malý bonus. Dělali jsme to proto, protože jsme to chtěli dělat. Vždycky se na mě vrhla, jako hladová lvice. A já ji píchal. Pořád. Pomalu nebo rychle. Jak měla náladu. Držela mě za zadek. Nohy měla překřížené kolem mého pasu a hleděla mi do očí. Hladila mě po tváři, v očích ji hořely plamínky vásně. Občas jsem měl pocit, že ji miluju. Šeptali jsme si navzájem něžná ale i vulgární slůvka s tím, že může najednou někdo chytit za kliku… Strašně jsem miloval, když mě provokovala. Obvzláště při společných hodinách to pro mě byla neskutečná muka. Stačil jeden jediný pohled a já věděl, oč žádá. Nenápadně jsme po sobě mrkali. Smáli se. Dotýkali se jeden druhého tak, aby si toho nikdo nevšiml, psali si nechutný vzkazy a smsky. Pokaždé, když si Šárka vzala sukýnku, věděl jsem, že je připravená kopulovat.

Dávali jsme si do těla tak jednou týdně. Někdy i jednou za čtrnáct dní. O to to bylo hezčí. Byli jsme více natěšení. Dělala mi hrozný věci. Jednou jsem ji půjčoval jednu učebnici, kterou potřebovala na literaturu jako povinnou četbu. Přišla mi ji vrátit hned ráno. Zaklepala na dveře kabinetu. Měla na sobě kostkovanou mini, bavlněné punčocháče a třičko bez ramínek s velikým v-výstřihem. Ryšavé vlasy měla spletené do dvou lolitovských culíčků a výraz v její tváři mi jasně říkal, že bude potřebovat zůstat na doučování. "Děkuji za půjčení", podala mi knihu. "Doufám, že vám pomohla?", snažil jsem se hrát snaživého učitele, protože společně semnou sdílel kabinet kolega Hejlík, počítače, fyzika. Kdyby tam zrovna teď neseděl jako idiot, pořádně bych tu nadrženou školačku vyšoustal. Minimálně bych ji ho narval do papulky. "Ano, pane učiteli. Obvzlávště stránka 113 je velmi zajímavá", mrkla na mě a odešla. Začalo mi v něm hučet. Počkal jsem až ten kretén odejde a rozevřel knihu na straně číslo 113. Šel jsem málem do kolen. Mezi listy byli vložené její kalhotky. Rudá tanga. Okamžitě jsem k nim přivoněl a ucítil z nich její broskvičku. Ta potvora, ona byla na Evu!

Toho dne zůstala Šárka na doučování. Rozdali jsme si to přímo ve třídě. Klečela na kolenou a kouřila mi ocas. Nebralo to konce. Byl jsem vzrušenej jako nikdy. Začal jsem ji přirážet. Byla to šikovná holka. Mé hluboké průniky zvládala jako zkušená pornoherečka. Pak mě posadila na židli. Vykasala si sukýnku a obkročko se na mě posadila. Zády ke mě. Začala na mě skákat. Držel jsem ji za kozy a věděl, že nechci, aby to skončilo… Vrcholem drzosti byla situace, kdy jsem ji pro změnu prcal já. Ležela na stole v mém kabinetu. Bosíma nožkama pokrčenýma v kolenou se zapírala o má ramena. A já s kalhotama staženýma u kotníků do ni ládoval svůj klacek a to tak, že jsem ji musel dlaní zakrýt ústa, protože sténala jako divá Bára. Nejlepší na tom bylo to, že mezi tím, co se pod námi prohýbal stůl, já jsem ještě vyřizoval pracovní hovor s třídním učitelem a to ohledně prospěchu Šárky Braunové. Nejdřív jsem to nechtěl vzít, ale ona mě přemluvila, ať to udělám. Bylo mu divný, že ve všech předmětech se pohoršila, jen v mých hodinách perlí. Sotva jsem odhodil mobil, vystříkal jsem ji kundičku… Tohle byl ten nejperverznější zážitek jaký jsem kdy zažil. Tohle bylo lepší než seskok padákem.

Čím víc jsme si zahrávali s ohněm, tím víc jsem si uvědomoval, že to takhle nepůjde do nekonečna. Tahle holka mě zničí. Tohle všechno, co jsme spolu zažívali určitě zařadím mezi své TOP životní vzpomínky, ale já chtěl i normální vztah. Prostě chtěl jsem mít holku s kterou bych se nemusel bát jít ruku v ruce městem. Možná, že i se Šárkou, ale do konce školního roku zbývalo ještě šest měsíců a tak dlouho jsem čekat nechtěl a bůh ví, jak by to celé mohlo skončit. Spousty kolegů a lidí se na nás koukalo zvláštními pohledy a já dostal strach, že snad něco tušili. Chtěl jsem to skončit. Už jsme zašli moc daleko. Šárka sice mlčela, ale v nejlepším se má přestat. Nejlepší na tom bylo to, že Šárka to udělala za mě. Docela náhodou, když jsem se jen tak procházel po městě, cestu mi zkřížila ona. To byla ale náhodička. Osud jako trám. Ale nebyla sama. Kráčela v objetí nejakého kluka, jejího věku. Byli jsme oba dva hodně překvapení. Já osobně jsem byl spíš šokován neschopen jediného slova či krůčku, jsem tam stál a koukal, jak oba dva mizí rychlým krokem za rohem ulice. Druhý den dělala jako by se nic nestalo, ale stalo se. Včera mi to došlo. Já jsem ji miloval. A tohle jsem bral jako zradu a podvod. Musel jsem se ji nějak pomstít. Vyzval jsem ji ke zkoušení. Nevěděla absolutně nic. Stála tam jako tvrdé Y a civěla do podlahy. Obvykle, když nic nevěděla dostala za pět, ale jen na oko. Do svého notýsku jsem si vždycky poznamenal za čtyři. Tentokrát jsem ji tam tu bajli skutečně střelil a to s obrovskou radostí. Dokonce jsem ji několikrát obtáhnul.

"Co jste dělala tak důležitého, že jste se nemohla připravit?"

"Jako kdy?", odvětila vztekle.

"Třeba včera? Proč jste se na to nepodívala?"

"Nebyl čas. Celou noc jsem totiž smilnila, pane učiteli."

Celá třída dostala výbuch smíchu, až jsem musel zvýšit hlas, aby se uklidnili. Sice jsem to nedal znát, ale tímhle mě nasrala, jako nikdy v životě. Zbytek dne jsem si ji ani nevšiml. Ona mě také ne. Těch několik hodin do konce jsem přečkal s myšlenkami někde úplně jinde. Když zvonek ukončil poslední hodinu, rychle jsem běžel do učebny ekonomie, abych stihl Šárku. Moc se ji nechtělo. Ale já se nenechal odradit. Kráčel jsem do svého kabinetu a ona šla v těsném závěsu za mnou. Když jsem zjistil, že je čistý vzduch, popadl jsem ji za předloktí a zatáhl ji dovnitř. Vzteky jsem s ni praštil na pohovku a vztekle zabouchl dveře, až se rozduněly skleněné výplně oken kabinetu. Tvářila se, jako že vůbec neví, za co to je. Tím mě dorazila.

"Co to jako mělo znamenat?!"

"Cože?"

"Ty nevíš?!"

"Ne!"

"Včera! Ten kluk! Ty se vodíš za ruku s klukama jen tak?!"

"Co je ti potom. Můžu dělat, co chci!"

"To teda ne! Holčičko! Dokud jsi se mnou, tak ne!"

"Ale my spolu nejsme. Jen spolu spíme a to je rozdíl, ty blbče!"

Vstala a chystala se k odchodu. Vzteky jsem ji chytil za klopce a přitiskl ji na stěnu. Naše těla se dotýkala. A ona se mi smála do obličeje. Řechtala se mi do ksichtu. "Já tě miluju, proč mi to děláš?" "To je tvůj problém", odvětila chladně. Jako kdyby se mezi námi nic nestalo. "Jsi děvka! Víš to?!" "Přesně tak. Jsem děvka. Tvoje děvka!" Políbila mě. Nejdřív jsem ji chtěl jednu vrazit, ale pak mě napadlo něco lepšího. Dotáhl jsem ji ke stolu. Ohnul ji v pase tak, že praštila hrudí o stůl. Strhnul jsem z ni kalhoty. Ta její pevná prdelka. Okamžitě jsem ji začal hladit. Ona se mi pořád smála.

"Řekni to, ty jedna kurvo!"

"A co mám říct, zlato?"

"Že chceš, abych tě šukal!"

Byl jsem neskutečně vzrušenej. Vyndal jsem si stojícího ptáka z kalhot. Pomyšlení, že si vyšoustávala s kde kým, se mi velmi zamlouvalo.

"Chci, abys mě šukal."

Svlékl jsem jí kalhotky. Pleskl ji přes holej zadek. Hezky ho na mě vyšpulila a já ji znovu pleskl. To se jí vždycky moc líbilo. Začínala slastně oddychovat. "Potřebuju, aby jsi to ze mě vyšoustal", poručila mi. Tak na tohle mohla vzít jed. Udělal jsem to. Přesně tak, jak se šoustají jen děvky. Její prcinku jsem nechal tentokrát ladem a vrazil ji ho do zadku. Zapištěla bolestí a slastí. "Teď si tejden nesedneš ty štětko!" Začal jsem přirážet. Bylo tam teploučko a těsno. Nebylo divu. Do análu to totiž ještě nikdy nedělala. Vůbec jsem ji nešetřil. Šoustal jsem ji, jak jen to šlo. Hekala a vzdychala. Nertvalo to moc dlouho. Ta její uzoučká prdelka nechtěla povolit. Byla to otázka dvou, možná tří minut a já se udělal. Když jsme se oblékali tak plakala a slibovala, že už to nikdy neudělá. Tvrdila, že mě miluje a že se potřebovala jen přesvědčit. Nevěřil jsem ji. Odešel jsem pryč…

Školní rok byl ta tam. Já měl před sebou další dva měsíce prázdnin. To se muselo zapít. Domluvil jsem se s Mirkem, že bychom se mohli opět sejít v naší oblíbené hospůdce. Tentokrát to ale bylo malinko jiné. Už jsme nebyli jen sami dva. Marek si přivedl svoji přítelkyni. Já ostatně taky. Šárka úspěšně odmaturovala a už nám nic nebránilo v tom, abychom se mohli milovat veřejně…

Když si během večera holky odskočily na toaletu, Marek se ke mě naklonil a položil mi tu samou otázku.

"Kolik už jsi jich oprcal?"

"Jen jednu."

"Ty jeden… Neboj se, Šárce to neřeknu. Jsme přeci chlapi, ne?", mrknul na mě.

"Jasný."

Kdyby věděl, co neví...

Také máte chuť si to rozdat s nemravnou školačkou? Zkuste si nějakou najít na sex seznamce!