Mýty o sexu a zdravotním postižení

Sexuální zážitky osob se zdravotním postižením bývají často nepochopeny. Mnoho lidí předpokládá, že postižení nepociťují sexuální touhu, proto je toto téma obvykle ignorováno. Pravdou však je, že způsob, jakým člověk prožívá sex nebo o něm přemýšlí, může být po vážné nemoci nebo kvůli zdravotnímu postižení jiný. To ale neznamená, že se sexuální touha vytratí. Existují dokonce i některé mýty o sexu a zdravotně postižených lidí, které si dnes uvedeme.

Pokud jste kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu nebo postižení zažili nějaké fyzické změny, může vám váš terapeut pomoci vymyslet způsoby, jak změnit přístup k sexu, abyste i nadále mohli se svým partnerem vést plnohodnotný sexuální vztah. Váš terapeut vás bude nabádat k tomu, abyste se rozhodli, jak budete chtít řešit svou individuální situaci.

Zastupujete-li ve svém vztahu 2 role jako partner a opatrovník někoho s postižením, je důležité diskutovat o tom, jak se tyto 2 různé role budou kombinovat. Může to být matoucí a role se mohou během sexu dokonce změnit. Není neobvyklé, že se zdravotně postižený člověk dokáže vžít do dominantní role při sexu.

Existuje široká škála vybavení, jako jsou rampy nebo podložky, které usnadňují sexuální polohy. S dosažením uspokojení mohou pomoci i další zařízení buď sami nebo se svým partnerem (erotické pomůcky). Ne všechno je vhodné pro každého, vždy zvolte to, co je pro vás a vašeho partnera nejvhodnější.

Jaké existují mýty o sexu a postižení?

Lidé často mívají otázky ohledně sexu a zdravotního postižení. Tyto otázky a nezkušenost s tímto tématem často vedou k domněnkám, které nejsou vůbec pravdivé. My si následně uvedeme mýty, které takto vznikají.

Lidé s postižením a chronickým onemocněním nezažívají sexuální touhu

Tento mýtus jsme už trochu naťukli. Média málokdy mluví o sexuálním životě lidí žijících se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním. Když už se o tom mluví, je to obvykle prezentováno jako vzácná a neuvěřitelná věc.

Dochází k tomu ze dvou důvodů. Zaprvé, mnoho lidí se domnívá, že se jim nikdy nemůže stát, že by byli zdravotně postiženi. Tím, že se vzdávají všech věcí souvisejících se zdravotním postižením, dokážou zůstat v popření. Zadruhé, je zde skutečnost, že se mnoho lidí domnívá, že se liší od zdravotně postižených. Domnívají se, že zdravotně postižení jsou bezmocní (protože mnozí potřebují pomoc). Z tohoto důvodu nejsou lidé se zdravotním postižením uznáváni jako sexuální bytosti.

I když máte několikaleté životní zkušenosti, vyspělé tělo, mozek, temperament a libido dospělého, ostatní se k vám chovají jako k dítěti, když se nedokážete postarat sami sebe, potřebujete pomoc při vykonávání svých potřeb či při nastupování a vystupování z auta. Sexualita u osob se zdravotním postižením je tedy často popírána.

Nikdo netouží po sexu s postiženými lidmi

Jsou to především různá média, která šíří mylné domněnky o tom, že sex je pro mladé a krásné. Že pokud nevypadáte jako nějaký mladý model, nikdo vás nebude chtít. Nebo když nedokážete dosáhnout několika orgasmů lusknutím prstů či mít sex jako králíci, nejste ideálními partnery. Nebo ještě hůř, když potřebujete při sexu trochu pomoci, více trpělivosti, komunikace a emoční podpory, než si budete moci vychutnat sexuální potěšení, jste považováni za břemeno. Kdo by tohle chtěl? Tento standard platí pro všechny bez ohledu na to, zda mají či nemají zdravotní postižení, a to není dobré pro nikoho.

Postižení a lidé s chronickým onemocněním nemohou mít "skutečný" sex

Když se podíváte na jeden z tisíců tradičních pornografických filmů (nebo dokonce na klasické filmy se sexuálními scénami), získáte nějakou představu o tom, jak má "skutečný" sex vypadat. "Reálný" sex postupuje od lehkých aktivit, jako je líbání k pohlavnímu styku a orgasmu za 10 minut či méně. Zároveň byste měli být schopni mít sex v různých polohách během jedné noci, jinak to přeci není "správně". Veškeré sexuální akty postupují směrem k tomuto cíli a žádný z nich není stejně důležitý jako samotný výsledek. Předehra není nic jiného než úvod k hlavní události. Orální sex je vzrušující, ale není tak dobrý jako "skutečný" penetrační sex.

Podle tohoto způsobu myšlení se masturbace nepočítá jako sex. Masturbují pouze lidé, kteří nemají partnera. Studie i vlastní zkušenosti nám říkají, že to není pravda. Lidé všech pohlaví a sexuálních orientací masturbují bez ohledu na to, zda mají partnera nebo ne. Někteří dokonce masturbují spolu se svým partnerem. Existuje mnoho důvodů, proč existují tato mylná "fakta". Za "skutečný" sex se tedy považuje pouze pohlavní styk vedoucí k orgasmu. V rámci této myšlenky se mnoho lidí domnívá, že lidé s postižením, nejsou schopni mít pohlavní styk. Pravdou je, že většina lidí s postižením mohou mít pohlavní styk.

Lidé se zdravotním postižením a chronickým onemocněním jsou žalostnou volbou partnera

Tento mýtus odhaluje hluboké předsudky. Pokud žijete s postižením nebo chronickým onemocněním, musíte být politováníhodné stvoření. Navíc, když o vás má někdo špatný pocit, musíte se cítit hůř. Proč by někdo chtěl partnera se špatným sebevědomím? Ať už jste extrémně šťastní nebo nešťastní, vždy na vás každý pohlíží tak, jako že je to výsledek postižení.

S tímto hluboce souvisí znepokojující myšlenka, že život se zdravotním postižením nestojí za to žít. Naučili jsme se litovat toho, kdo není úplně zdravý. Když se budeme domnívat, že lidé, kteří žijí se zdravotním postižením, jsou bezmocní a zápasí s nepřirozenou zátěží, pak existuje jen málo možností pro osoby se zdravotním postižením a žádná z těchto možností nezahrnuje uspokojivý sexuální vztah.

Veškeré mýty jsou pouze mylné představy společnosti, která ve většině případech bývá špatně informována. Zdravotně postižení lidé mohou mít sex jako každý jiný, pokud samozřejmě chtějí. Vždy je však dobré, aby se případně i s partnerem více informovali a nechali si poradit, co by měli dělat.

Nemáte sex partnera? Zkusite se zaregistrovat na naší sex seznamce a s někým se seznamte!

[rox]