Léčka s nevěrou zabrala, bohužel - 1. díl

1. kapitola - Šok Stala se mi taková věc. Jednou jsem manželku Jarku vezl na oslavu třicátin její sestřenice a nemohl jsem tam být s ní. Znáte to, někdy v práci, kde slušně vyděláváte, nemůžete říci „ne“.

Bylo to v sobotu. Nu což, je jí 28, děti zatím nemáme, tak co bude čučet doma, když já s ní být nemohu. Druhý den v neděli jsem pro ni jel. Když jsem si pro ni dojel, Jarka, která není moc zvyklá pít, měla kocovinu a bylo jí blbě. Proto si vypila Alkasalzer a lehla do postele. Já jsem potřeboval její mobil kvůli lepšímu foťáku, který v něm má. Potřeboval jsem nafotit jednu starožitnou sošku pro Bazoš, abych ji mohl nabídnout k prodeji. Jarka chrněla a mě zvědavost nedala, jelikož měla v mobilu několik upozornění na Instagramu, že ji tam někdo píše.

No, udělal jsem, co se nedělá, a to, co jsem se dozvěděl, byl pro mě skutečně šok. Zjistil jsem, že během oslavy si psala s klukem z fitka, který bydlel poblíž a šla s ním v noci ven, když jsem byl v práci. Básnil nad tím, jak se líbali, jak jí sahal na prsa a ona mu na čuráka. Odporné... Ještě, že si to tak krásně na Instagramu zrekapitulovali. Nechápu to, přitom jsme spolu 4 roky, z toho 3 roky spolu bydlíme v našem 2+kk a 2 roky jako manželé. Vždyť nám všechno tak krásně klapalo…, nebo snad neklapalo??

Jarka má spoustu skvělých vlastností. Je to moc fajn ženská a i já se vždy snažil… Přijdu z práce a hned se jí věnuji, zajímám se, jaký měla den (pracuje jako úřednice na katastrálním úřadu) i uvařím, uklidím, prostě to nenechávám jen na ní a zapojuji se do domácnosti stejně jako ona. Také jsem jí vždy věřil a nebyl žárlivý,  že by nemohla večer kamkoli ven s kamarádkami nebo na jakoukoli akci sama pro sebe. Sdílíme smysl pro humor, zájmy a plány do budoucna, baví nás stejné společné dovolené a máme si stále co říct. Také jí občas kupuji rád různé malé dárky a udělám cokoli, o co mne požádá.

Proto se mne to šíleně dotklo a ranilo. Vnitřně mne to žralo. Nevěra je pro mne odporná věc, kterou bych já sám nikdy neudělal a nikomu to nepřeji. Takovou bodnou ránu do srdce jsem nikdy nepocítil. Najednou jsem si říkal, zda mne nepodvádí už déle? Co když to ale udělá znovu a zničí mi celý život? Vím, nejsem dokonalý a ona je krásná ženská, ale taky vím, že jsem věrný. Jasně, nejsem žádný svalovec s pekáčem buchet na břiše a také nemám péro přes 20 cm. I když nejsem v obličeji takový ten typan, co má ostré mužné rysy, výraznou dolní čelist, ošklivý, myslím si, ale nejsem a obtloustlý také ne. Nakonec jsem si řekl, že ji podrobím zkoušce. Pokud obstojí, odpustím jí to a budu dělat, jako že nic nevím, ale pokud neobstojí, dám se rozvést. Za pitomce nebudu.

2. kapitola – Pokušení

Náš soused se mi líbil vždycky, bydlíme vedle sebe tři roky, ale nikdy jsem se na něj nedívala jako na potenciálního milence. Byl to prostě soused. Až letos se to začalo nějak měnit. Tedy ne že bych něco takového plánovala, ale s manželem i když vím, že je prima, miluje mě, dýchal by za mě a je to moje zlatíčko, to začíná být takový stereotyp. Nemáme krizi, ale už je to s ním takové…, no, povězme okoukané a já spíš abych se odreagovala, začala koukat po jiných mužích, a porovnávala je s tím svým. Nechtěla jsem mu být nevěrná, aspoň zpočátku určitě ne, brala jsem to jako hru. Jenže jsem netušila, že se sousedovi líbím. Je svobodný, a co vím, tak i bez nějaké stálejší přítelkyně, viděli jsme u něj už vícero žen, navíc i mladší než já.

Manželovi Honzovi je 36, soused má 30. Asi rok jsme chodili kolem sebe a zdravili se, nic víc. Pak se s Milanem, tak se soused jmenuje, Honza tak nějak chlapsky skamarádil. Občas si šli zapinkat tenis, občas zašli na pivo a díky tomu jsem se i já s ním trochu jako sousedka sblížila. Pak u nás jednou na Honzovo pozvání byl. Přišel na kafe, na bábovku a s Honzou dali i sklenku koňaku. Trochu se rozpovídal. Prý jeho poslední přítelkyně (věděla jsem, o koho jde, nějaká Hanka, co u něho dokonce asi půlrok bydlela) prý měla ten problém, že nebyla moc na sex. Prostě z jeho narážek jsem pochopila, že se jí do milování moc nechtělo, a proto se i rozešli. Spíš si z toho dělal legraci, ale já jsem dobře pochopila, že ty narážky myslí vážně a že mu to vadí. Honza napůl se smíchem a napůl naštvaně, dávaje najevo, že o sexu se bavit nechce, odvedl řeč jinam. Zkrátka jenom slepý by si nevšiml, že mu to vadí.

Jsem hloupá, ale když jsem ho najednou začala zdravit s větším úsměvem a občas se s ním dala do řeči i na chodbě, na ulici, asi si to vyložil jinak, i když jsem to já brala celkem nevinně. Milan si postupně zvykl zaskočit k nám na kafe, když byl doma a neměl zrovna žádný program někde jinde nebo s nějakou jinou. Jednou u mě takhle zazvonil, že mu cosi odpadlo a že si jde zase pokecat. Můj muž byl zrovna na služební cestě. Jasně, že jsem ho pozvala dál, proč taky ne. Nalila jsem mu víno a povídali jsme si jako obvykle, co v práci, jak jde život a tak. Ale jak se večer protahoval, Milan se na mě čím dál tím víc díval jinak. Určitě víte, co tím myslím… Prostě jako mlsný kocour. Lhala bych, kdybych tvrdila, že se mi to nelíbilo, že jsem se předtím v koupelně narychlo nepřečísla a nenavoněla. Rozhodně mi to lichotilo! Když jsem se kolem něj natahovala pro skleničku, popadl mne a přitiskl k sobě. Cítila jsem, že je vzrušený a musím říci, že se mi to líbilo. Držel mě takhle asi pět sekund, než jsem se začala odtahovat, pak mě hned pustil a řekl: "Promiň, já si nemohl pomoct.“ Ten večer se Milan hned zvedl a odešel.

Od té doby mi to vrtalo hlavou. Vždycky, když jsme se potkali, na mě koukal stejně. Já si myslela, že si toho Honza musí všimnout, ale asi by ho to ani nenapadlo. Zato mě napadalo čím dál častěji, že by se mi to líbilo. Nemyslím, že mám úplně sklony k nevěře, ale také nejsem žádná jeptiška. Chodím do fitka si jednou týdně zacvičit a jednou týdně chodím na zumbu. Ve fitku je jeden chlápek, Aleš se jmenuje. Líbí se mi, je takový namakaný a mužný a já mu také nejsem lhostejná. Je o dva roky mladší než já. Píšeme si, sblížili jsme se, i když já jsem vdaná a on má přítelkyni. Už došlo i na líbačku, on mi sahal na prsa a zadek, já mu přes kalhoty na stojící penis.

Zatím se tomu bráním, ale nevím, zda odolám. Takové ty motýly v podbříšku, když jsme spolu ve fítku a třeba na kávě, tam jsou. Líbí se mi a přitahuje mě. Píšeme si na Instagramu, ale Honza o tom nemá páru. Nevím, jak by reagoval. Nechci ho ale zraňovat, protože jak říkám, je to moje zlatíčko, můj miláček a je na něho vždy spoleh. Proto se vlastně obávám, že je to jenom otázka času, kdy k tomu s Alešem dojde a jaké by to s ním bylo, kdyby jsem se s ním vyspala. Myslím, že by se mi to hodně líbilo. Jenže teď jsem měla v hlavě i Milana. Cosi mi našeptávalo, abych se nebála, abych do toho šla, abych ho k nám zase někdy pozvala a sváděla ho a jestli Milan bude s nějakými náznaky a návrhy pokračovat, řekla bych, že mu neodolám. Dost jsem se těšila, že mu neodolám... Nebudu se přeci kvůli tomu rozvádět, ani od něj nebudu nic chtít, ale výčitky svědomí jsem už zaplašila. Můj muž na to nikdy nepřijde.

3. kapitola – Plán

Asi týden po onom šokujícím prozření z Jarčina mobilu jsem byl u Milana doma na sklence. Už nějakou dobu jsem si všímal, jak mlsně po mé ženě pokukuje a nyní mne napadlo toho zneužít ve svůj prospěch. Jarka byla na zumbě, a tak jsem měl klid a nemusel se ohlížet, zda snad někde neposlouchá. „Kdyby mi ještě v neděli ráno, když jsem vstal, než-li jsem jel pro ni na tu oslavu u sestřenice, kdokoliv jen naznačil, že mi Jaruna bude nevěrná, nejdřív bych se zasmál a pak mu asi rozbil hubu,“ vyprávěl jsem sousedovi svůj zážitek a pocity, když jsem objevil ty zprávy v jejím mobilu. „Jarka přece není žádná taková. Je to tahoun. Můj kámoš do deště a nepohody. Vždycky jsem se na ni mohl spolehnout,“ vyprávěl jsem mu zklamaně. „A vidíš, člověk míní a život mění… Už za pár hodin na to jsem se měl přesvědčit, že co platilo celý náš společný život, může být během jedinýho dne úplně v prdeli.“ „Teda Honzo, řeknu ti, že to bych do ní nikdy neřekl,“ Milan na to.

„Jarka byla už nějakou dobu taková nevrlá,“ pokračoval jsem. „Nepřikládal jsem tomu žádnou důležitost. Jako ženatý chlap moc dobře vím, že když čeká krámy, mám jít své ženě z cesty, nebrat ji moc vážně a hlavně neodporovat. Jenže tentokrát to trvalo už pár tejdnů, což bylo dost divný... Ke všemu přestala pořádně vařit. Sázel jsem na to, že drží dietu. To by vysvětlovalo změny v jídle i ty nálady... Bohužel jen do chvíle, kdy jsem měl podruhý v měsíci k večeři topinky s česnekem a Jarka si je dala se mnou… Čímž teorii o dietě srovnala se zemí. Teď už je to jasný… Je v tom ten Aleš, tem chlápek z fitka.“ „Poslyš, Milane, nalejme si čistýho vína… Já vim, že se ti má Jarka líbí,“ řekl jsem mu s úsměvem a poplácal jej přátelsky po rameni. „Nééé, co si to myslíš...“ ohrazoval se Milan. 

Jak bude příběh pokračovat? To se dozvíte už příští týden! Sledujte kategorii Erotické povídky, ať vám neunikne!