Krásné ponižování - 1. díl

Tento rok bylo abnormálně horké léto. Seděl jsem na lavičce v parku, bylo něco kolem šesté hodiny a já se zaujetím pozoroval sportující dívky. Vedro bylo i v chládku pod stromem, a tak jsem neustále vháněl čerstvý vzduch pod svoje tričko.

Na lavičce vedle mě ležela černá taška plná věcí, které by většina lidí označila za obscénní. Čekal jsem na holku, tedy vlastně holky, z internetu. Nevěděl jsem, jak vypadají, ani jak jsou staré. Nevěděl jsem vlastně téměř nic, jen to, co šlo poznat z písemného projevu jedné z nich. Ony věděly o poznání víc.

Zhruba před měsícem jsem se odhodlal k razantnímu kroku a přestal sedět doma na zadku. Perverzní vztah je jedna věc, ale exhibicionismus a strach z neznámého nemůže nahradit. Napsal jsem inzerát, kde jsem hledal „ženu, která nenávidí muže“. Nabídl jsem své tělo k téměř jakémukoliv použití a inzerát záměrně necílil pouze na bdsm weby. Trvalo to nějakou dobu, ale nakonec se opravdu ozvala jedna slečna. O bdsm měla matné představy, ale neměla snahu si hrát na dominu. Chtěla někoho ponižovat, jen tak, pro zábavu. Chvilku jsme si psali, tedy byl to spíš jednostranný výslech, kde jsem popsal, co se mi líbí, co už jsem zkusil a jaké mám pomůcky. Srdce mi poskočilo vzrušením, když projevila zájem na mě nějaké věci vyzkoušet.

„Sbal všechny zajímavé hračky a v šest čekej na té lavičce, jak jsem psala. Jo a vezmu si sebou nějaké kamarádky, kdybys náhodou chtěl něco zkoušet.“ Byla poslední zpráva, kterou jsem od ní dostal. Sice jsem nic „zkoušet“ v plánu neměl, ale přítomnost dalších slečen mě příjemně překvapila.

Bylo chvilku po šesté hodině a já nervózně pozoroval každý hlouček holek, který na pěšině kolem mě prošel. Plnoštíhlá dvojice? Ne, ani se na mě nepodívaly. Parta pěti holek na kolečkových bruslích? Ne, také ne… Tři holky běžící lehkým tempem? Jedna z nich ze mě nespouští oči, když se nakonec zastavují u mé lavičky, je to jasné.

Byly to tři mladé holky, věk jsem si neodvážil odhadovat. Každá z nich měla dlouhé vlasy stažené do culíku, sportovní kotníkové botky a krásný obličej. Jedna z nich byla ve sportovní sukni a tílku, ramena a krk se jí lehce lesknul potem. Holka napravo byla nejvyšší, měla krátké kraťasy a sportovní podprsenku. Nešlo si nevšimnout jejího vysportovaného břicha. Poslední holka měla obyčejné tričko a také kraťasy, tak krátké, že šlo s trochou představivosti vidět celý její zadek. Dvě z nich se posadily vedle mě na lavičku a třetí zůstala stát proti mně.

„Říkala si kousek?“ pronesla jedna z holek směrem ke stojící kamarádce a z kapsy vyndala mobil, „Skoro dva kilometry…“

Stojící dívka ze mě nespouštěla oči, „Ale stálo to za to ne? Protáhnout se před akcí.“

„Fajn, ale stejně si myslím, že je to celý blbost… takže co teď?“

„Vím o jednom místě, kde budeme mít klid, snad.“ Bavily se, jako bych tam ani nebyl.

„Tak vstávat, dělej! Je to ještě kousek cesty.“

Šli jsme rychlým krokem už skoro deset minut a já se zatím nezmohl na jediné slovo. Nikdo ho po mě ani nevyžadoval, působil jsem evidentně tak, jak jsem měl. Zabočili jsme kolmo od cesty do hustšího porostu. Byli jsme téměř v centru města, v hustém porostu, nedotčené přírodě daleko od hluku. U staré kamenné zídky se nejvyšší dívka zastavila.

„Tady to bude dobré, když náhodou někdo přijde smůla pro něj.“ Ostatní dvě holky přikývly.

„Dej sem tašku!“ natáhla směrem ke mně ruku dívka v sukni. Tašku jsem jí předal a čekal, co bude dál. Položila ji na zeď a začala se v ní přehrabávat. Mezitím ke mně přistoupila ona vysoká dívka.

„Je ti jasné, že nás budeš poslouchat na slovo a hlavně budeš držet hubu. Když už budeš muset něco říct, nebude to nic jiného než 'ano slečno'. Je to jasné?“

„Ano, slečno.“ Nad mou odpovědí se spokojeně a pobaveně zachichotaly.

„Sundej si triko, boty a klekni si. Jdu se podívat, co si nám přines za hračky.“

Poslušně jsem splnil úkol a vyčkával. Pozoroval jsem partičku zvědavých holek, jak se mi přehrabává v úchylných věcech. Smály se a přemýšlely, na co vše by se to a ono dalo použít. Po chvilce se opět otočily ke mně.

„Do prdele, mám větší ramena jak on!“ zasmála se slečna v tílku a demonstrativně ukázala sval.

„Hele ty bradavky, jsou obrovský… ?“

„Ano, slečno.“ holky se daly do hlasitého smíchu.

„Sis vážně nedělala srandu, co to je do hajzlu za úchyla?“

„Záleží na tom? Mysli si třeba, že je to ten… no ten bejvalej, jak ti vošukal prdel a pak tě odkopnul,“ odpověděla se smíchem její kamarádka. Chvilku se dohadovaly a mě si opět přestaly všímat. Začínal jsem uvažovat, zda to byl vůbec dobrý nápad. Z mého rozjímaní mě probudila vysoká slečna, která v ruce držela několik kovových svorek, těch co se taháním víc a víc utahují. Starosti byly tatam a já cítil vzrušení.

Připnula mi na každou bradavku tři. Dvě po stranách a jednu svorku přímo doprostřed na bradavku. Tělem mi projela krásná bolest, zatnul jsem zuby a jen tiše zasyčel. Slečna chvilku čekala a pak mi několikrát za sebou prudce rukama plácla přes svorky. To už jsem se neudržel a vykřikl.

„No kurva, to je dost… už jsem myslela, že tě to ani nebolí!“ řekla rozhodně, „Tohle tě vzrušuje?“

„Ano, slečno. Děkuji.“ odpověděl jsem. Slečny se na sebe podívaly s výrazem údivu a posměchu. Přistoupila ke mně jedna z menších slečen a vší silou mi vrazila facku. Nebylo to nic hrozného, ale okamžitě jsem cítil nával horka na moji tvář. Hned na to přistála druhá a třetí. Se zarputilým výrazem pokračovala na druhé tváři, zatímco ostatní dvě slečny se odebraly zpět k mé tašce.

Když jsem měl obě tváře dostatečně rudé a zfackované, slečna toho konečně nechala. Její kamarádky mi pevně svázaly ruce za zády a šťouchnutím svalily na zem. Konečně jsem se cítil jako opravdový vězeň. Z boků mi náhle stáhly kraťasy ke kolenům a já ucítil příjemný vzduch na svém stojícím přirození. Byl jsem vyholený a bez spodního prádla, přesně jak jsme se domluvili s jednou ze slečen.

„On je fakt nadrženej, to je mazec.“ Pronesla jedna slečna a botou mi šťouchla do penisu. Viděl jsem, že si přinesly bičík, můj sáček s kolíčky a rákosku. Slečna za mnou přinesla ještě nějaké další věci, ale ty jsem neviděl. Stáhly mi z kolen kraťasy a já před nimi ležel úplně nahý. Vysoká slečna si do ruky vzala bičík a začala mě s ním lehce ale rychle plácat přes rozkrok. Když byla bolest intenzivní, začal jsem se hlasitě projevovat. Odpověď přišla v podobě pomalejších ale o poznání silnějších ran. Nedalo se to vydržet a já instinktivně utíkal od bičíku a překulil se na břicho.

„Tohle se ti taky líbí?“

„Ano, slečno.“ moje odpověď byla odměněna hlasitým smíchem.

„Nám se ale nelíbí, že utíkáš. Správná kurva by měla mít roztažený nohy a stále být k dispozici.“ S těmi slovy jsem cítil, jak se mi kolem kotníku pevně stahují provazy. Jednu nohu mi přivázaly vysoko do vzduchu za nějakou větev. Daly do toho všechnu sílu, až sem za nohu částečně visel se zadkem ve vzduchu. Druhou nohu přivázaly k nějaké trubce v zemi kousek ode mě. Byl jsem opravdu s nohama široko od sebe a nemohl jsem se téměř ani hnout. Vysoká slečna mě opět párkrát plácla přes svorky na bradavkách a s úsměvem sledovala, jak se vzpouzím v provazech.

Když byla hotová s bradavkami, opět si vzala bičík a šla se věnovat mému přirození. V tu samou chvíli jsem ucítil silné rány dopadající rákosky na mé stehno. Bylo to úžasné, nevěděl jsem, na co se soustředit dřív. Poslední ze slečen si sedla do trávy přímo proti mému obličeji a pozorovala moje utrpení. Měla nádherně vysportovaná stehna, a jak proti mně seděla, viděl jsem zřetelně její kalhotky.

Zajímá vás, jak bude tento příběh pokračovat? Počkejte si na jeho pokračování, tkeré vyjde přesně za týden. Najdete ho v sekci Erotické povídky.